Dneska je to přesně rok, co tu bydlíme!
Přesně rok ode dne, kdy jsem vyjela do školy z plzeňského bytu, do kterého už jsem se nikdy neměla vrátit.
Přesně rok ode dne, kdy jsem nadšeně dojela autobusem až sem... abych tu začala žít.
Les. Pes. Dům. Pokoj. Ticho. Příroda.
Jupí!
Ne! Špatně. Neumím to jupí prožít.
Neumím ani nic napsat ani s nikým mluvit.
Neumím nic.
Pořád dokola poslouchat Měsíční sonátu.
Jsem neschopná. - Vzchop se!
Život je prázdnej.
Nenaplněnej... jak číše dámy, která se chce omámit,
jenže
červené víno došlo.
Bezva metafora ;-)) !!!!
OdpovědětVymazatJe to rok, jako každej jinej, a se svojí citlivou dušičkou žij raději dnem, ne rokama, ale dnem ;-)) dnem za dnem - a měj cíl - být šťastná, ne se zlepšovat ;-) i tak lidem moc pomůžeš.
Měj se krásně!
nádhernej článek, zvlášť poslední dvě věty! =) Sabriel
OdpovědětVymazat