Nad představu pacifistický den (2)...

Dnešek mě příjemně překvapil.
Byl pacifičtější než jsem si myslela.
Nicméně, uvidíme, co bude dál...
Každopádně, i ve škole to celkem rychle uteklo, dostala jsem jedničku ze zemáku. Odpoledne jsem měla v plánu sejít se s Aničkou, takže jsme se sešli a byli jsme chvíli u nás. Sledovali jsme How I met your mother a mluvili trochu o budoucnosti.
Pak jsem přepadla Kiki (když už jsem byla na konečné tramvaje číslo 4 - šla jsem Aničku doprovodit, a ctěná Kiki tam shodou okolností bydlí) a uklidňovala jsem jí před její 1. hodinou tanečních, že to nebude až tak zlý, jak to vypadá, a že její mamka, která jí běžela koupit silonky, které si Kiki nedopatřením roztrhla, tu bude co nevidět, a ona nepřijde pozdě. (Složitá věta, co? =D). A co jsem tak vypozorovala ze Zuzky blogu, tak ty taneční byly nakonec opravdu v pohodě.
Jo, a taky pořád sním. (Nebudu radši říkat, o čem, ale nic hambatýho to není.)