Ahoj milí čtenáři! (Zdravím hlavně pravidelné čtenáře, a to Zuzku, Kiki a svého bratra, i když toho bych počítala asi radši za půlku pravidelného čtenáře, protože to tu čte tak jednou za 2 týdny.)
Předevčírem, tedy v pondělí, se nic moc zajímavého nedělo... Akorát jsem byla s Maruškou Linků v Serafovi. Dala jsem si čokoládu "Dávný poklad Inků", nebo něco takovýho.Obsahovala nějaký smetanový biolikér a moc mi chutnala. Maruška si po dlouhém rozmýšlení objednala kávu, kterou prý pěstují nějací indiáni. Ale o to tady vůbec nejde... Zkrátka jsme si hezky povídali. I když se samozřejmě tu a tam vyskytly takové ty malé chvíle ticha, kdy jsme ani jedna nevěděli, co sdělit té druhé. Ale i tak to bylo příjemné setkání.
No.. A včera jsme měli se školou dějepisnou exkurzi do Prahy. Kromě otravné cesty vlakem (No chápete to? Jet do Prahy 2 hodiny? =D) to bylo celkem dobré. Jeli jsme metrem, navštívili Pražský Hrad, Letohrádek Hvězda a pak jsme asi hodinu bloudili na Bílé Hoře, kde jsme hledali památník z tamnější proslulé bitvy.
Nakonec jsme ho našli.
Byl to "starý obyčejný kámen s číslovkou 1620 uprostřed zoraného pole", jak se vyjádřila Jarka. Souhlasím. Navíc to na téhle fotce vypadá daleko větší, než je to ve skutečnosti.
Ale přinejmenším jsme si odpočinuli od učení a strategicky se vyhli dlouhému úterý.
Jenže... stejně tam na mně padla taková divná nálada. Taková ta nálada typu: nudím se, připadá mi, že kolem sebe zrovna nemám žádnou spřízněnou duši, cítím se prázdná uvnitř a nerozumím svému životu.
Tu náladu mám mimochodem doteď.
Dneska se ve škole taky nedělo vůbec nic zajímavého, měli jsme jen 5 hodin, ale stejně mě to trochu přivádělo k šílenství... Pak jsem se flákala po Plaze a sekáčích, vůbec nic jsem si nekoupila a zvláštní náladu jsem nesetřásla.
Třeba to zlepší Didak, se kterým mám za chvíli schůzku.
A pak spolčo...
P.S.- Možná bych měla nezasvěceným vysvětlit, kdo je to Didak. =D
0 komentářů:
Okomentovat