Neděle, začínám deníčkovat... (1)

Jednoduchá trojčíselná šifra datumu... a co všechno lze pod ni pojmout!
Dnešek je zatím... zajímavým dnem. Začalo to tím, že jsem opět společně se Zuzkou přespala u naší drahé dlouhonohé bezvadné a bezvadně blonďaté Kiki.
Večer byl veselý, ráno o něco méně. Vzhledem k tomu, že jsme s Kiki hráli na mši v 9 (a vlastně i v 11 hodin, ale to není pro souvislost příliš důležité a ANO, jsem opravdu věřící), museli jsme všechny tři vstávat pekelně brzo, asi kolem 7:15. Hraní za to však stálo. Kiki (h)ladila struny mé kytary, já do toho pískala na flétnu, Dáda vznešeně zpívala, Maruška hrála na klavír, Vojta bručel na baskytaru a Mišutka vše zkušeně korigovala. Trochu imfantilní popis, ale tak nevadí.
V poledne jsme se nadlábli hranolek a řízku - mňam - a teď odpoledne jsem se mořila úkolem na češtinu, který jsem jako obvykle nechala na poslední chvíli. Vzniklo z toho toto.

Den však zatím nekončí... a učení je ještě dost.
Opravdu se už nemůžu dočkat zítřejší školy.