Když nepočítám lehce nechutnou biologii.. půl hodiny jsme se bavili o krvi, další půl hodinu o tasemnicích, motolicích a ploštěncích, tak celkem pohodové vyučování
Po něm jsem si smlsla na úžasných ovocných knedlících.
Pak cesta domů.
Mávali na mně popeláři. (Nejspíš trochu úchyláci.)
Snaha vzít Angie (svou kočku) k veterináři. Zoufalá snaha jí chytit a narvat do přepravky. Bolavé škránamce a neúspěch.
Podobně zoufalá snaha se něco naučit do školy.
Hraní na kytaru, při němž jsem nervózní z toho, že nic, co mám umět na hudebku neumím, a nedá se to naučit. A takové brzké zjištění, že už rok hraju to samé, nic nového nezvládám a neudělala jsem žádný pokrok.
Blogování. (Nyní.)
Cesta na spolčo... spolčo. (Teprve proběhne.)
0 komentářů:
Okomentovat