Zavření studentského klubu K4

Vážený pane rektore,

Píši Vám v reakci na dnešní panelovou diskusi, která se konala na Filozofické fakultě.

Nejprve chci vyjádřit své nadšení, že se vůbec taková setkání uskutečňují. Domnívám se, že jde o plodnou příležitost, jak si rozšířit své obzory, jak slyšet cizí názory, jak se vůbec poznat s představiteli naší univerzity, a jak si prostě vzájemně popovídat o tom, co se nás zrovna dotýká.

Ráda bych upozornila na fakt, že propagace této panelové diskuse se mi nezdála dostatečná. I já jakožto studentka jsem se o ní dozvěděla víceméně náhodou. Nevím přesně, kdo měl reklamu na starost, ale zdá se mi důležité, aby byla rozšířena, neboť, jak jste zmínil, nejen učitelé, ale také někteří studenti neměli o akci ponětí. Pokud o ní měli dát vědět ostatní studenti, pak se domnívám, že by měli být také více podpořeni vedením.

Můj stěžejní dotaz na Vás se týkal nedávno zavřeného klubu K4. Bylo mi jasné, že v diskusi s názvem „Student a jeho místo“ nebude úplně na toto téma prostor, ale i přesto mě Vaše reakce neuspokojila a ráda bych se ještě na pár věcí doptala. Zmínil jste, že se touto problematikou hlouběji zabýval akademický senát. Tuto skutečnost jsem bohužel vůbec netušila a opět nevím, proč nebo v čem je chyba. Možná existuje přece nějaká absence v pouhé informovanosti studentů. Ale o tom teď nechci psát. Doufám rozechvěle, že se mi vše podaří srozumitelně vyjádřit.

Vysvětlil jste mi průběh, kterým došlo k zavření klubu. Studentská unie měla prostory ve sklepení Celetné pronajaté na určitou dobu. Bylo tedy vypsáno výběrové řízení na nového poskytovatele. Po určitých peripetiích, kdy soutěž vyhrál „Hotel Styl“, který byl již v té době v exekuci, se konalo druhé výběrové řízení. Zmínil jste, že Studentská unie se k němu přihlásila o dvacet minut později. Chápu, že musí existovat férové podmínky, a že kdo se přihlásí pozdě, nemůže se již soutěže zúčastnit. Podle mých informací byla ovšem zpráva o novém konkurzu oznámena Studentské unii pouhé čtyři dny před uzávěrkou, což je krátká doba pro sehnání veškerých náležitostí.

Nakonec byl prostor svěřen „Kolejím a menzám UK“, což považuji jistě za lepší řešení než poskytnout klub krachujícímu hotelu. Nebo i nekrachujícímu – vždyť kde jinde než ve studentském klubu by se měli mladí zvídaví lidé navzájem setkávat, diskutovat, ale také obyčejně bavit? Dovedete si představit, jaké by mělo následky, kdyby prostor školy obýval komerční hotel, který by jistě přinesl dramatické zvýšení cen, ale také zcela odlišný koncept podniku, jenž by místo studentů lákal movité turisty? Ale toto je pouze můj osobní postoj, navíc vím, že jste zdůrazňoval, že jste zřizovatelům zadal určité podmínky, a proto nepochybuji, že i Hotel Styl je nějakým způsobem naplňoval. Podmínkou pro nového provozovatele bylo také to, aby co nejvíce investoval do kulturních akcí. Nejsem žádný ekonom ani právník, ale pochopila jsem to tak, že prostor získá ten, „kdo dá víc“. Myslím si, že už to staví Studentské unii nerovnou startovní pozici, neboť si nedovedu představit, kde by přišla k několika stovkám tisíců.

Každopádně všechna tato fakta ohledně předání klubu jsem již měla nastudována, tudíž jsem od Vás čekala spíše odpověď na jinou otázku. Proč se logicky nenabídl prostor primárně studentům? Na dnešní diskusi se mluvilo o identitě studenta - že by měl být člověkem aktivním, zvídavým a svobodomyslným. Není právě například existence ryze studentského klubu důkazem, že tomu tak i v praxi může být?

Považuji stávající řešení za poněkud nešťastné, a bohužel nejsem sama. Je sice veskrze pozitivní, že jste pověřil studentstvo tvorbou programu a kulturní náplně, obávám se však, že v nepodnětném vnějším prostředí bude celá idea klubu tak trochu „drhnout“. Koleje a menzy poskytují jistou oficiální základnu pro praktické zázemí studentů. Ale K4, která měla již bezmála pětiletou tradici, charakterizoval jistý až undergroundový háv, který nás studenty přitahoval. Také přátelská obsluha, která byla ochotná a pozorná i v naprostých detailech jako například zvolení si druhu kávy, možnost odnést si nápoj na přednášku, nabídka sójového mléka (například pro vegany, bez jakéhokoliv příplatku), různé druhy jídel, cenou i druhem naprosto vhodných pro studenty (toasty, kuskus, domácí pomazánky), piva z místních pivovarů, domácí buchty a nakládané hermelíny… a především onen přátelský duch, který se tak špatně definuje. Bohužel, plastové ubrusy a umělé květiny, stejně jako uniformní nábytek, žádný svobodomyslný koncept nerozvíjí, ba jde naopak proti němu. Zmínil jste však, že na designu klubu se bude nějak dál pracovat, pokud jsem Vás správně pochopila – tuto změnu bych jistě neuvítala jen já.

Hodně se mi vryla do paměti Vaše ostrá věta: „Vždyť je to normální bar!“ Domnívám se právě, že tomu tak úplně není. K4 aktivně spolupracovala se studentskými spolky a podporovala kulturní dění fakulty. Byla místem, které jsem hrdě ukazovala svým kamarádům, když mě přijeli navštívit. Ztělesňovala svobodnou, kreativní, nenucenou a uvolněnou náladu, kterou by Filozofická fakulta měla disponovat. Studenti se do ní chodívali učit, neoficiálně debatovat, ale také odpočívat a pobavit se. Měli tak k dispozici úžasné místo, přímo ve školní budově. Navíc bylo fascinující, že sami studenti zvládli tento podnik obsluhovat a starat se o něj. Nyní se z tohoto prostoru stala sterilní jídelna, do které bych neměla chuť a motivaci zavítat. Ráda bych také upozornila na fakt, že nyní prakticky neexistuje svébytný autonomní studentský prostor.

Jaký byl tedy důvod k tomu, aby byli studenti o svůj klub připraveni? A existuje nějaká šance, že by jim mohl být klub opět navrácen?

Vyjadřoval jste se na debatě k tomu, že „aktivitě studentů se meze nekladou“, a že jste připraven a ochoten podpořit studentské spolky a klubové akce. Mám ovšem obavu, že teď se nemají kde scházet. Naznačil jste, že máte určitý koncept vytvoření „studentského domu“, kde by bylo všechno – klub, zázemí pro spolky atd. – centralizováno do jedné budovy. Mohu se zeptat, proč by to mělo být právě takhle vše pod jednou střechou?

Trápí mě, že nevím, jestli jsem popsala dostatečně přesně, oč mi jde. Možná jsem příliš smělá, že píši přímo Vám. Věřím ale, že i přes Vaši vytíženost tuto zprávu dočtete až do konce, a že Vám nebude lhostejná.

S přátelským pozdravem

...