národní třída

zdááár
ty nosíš V. košili?

ne a jdi do prdele s jeho jménem

ne to je moje pánská kostkovaná košile

cesta na oběd vede přes Národní třídu
vyprávěla jsem Ti že mě baví jak se tu dotýkáme historie
tys řek že Tě to až tak nebere
v průchodu jsi potkal svýho kouče
čaaau promiň já tady něco mam
řekls mu a darovals mi úsměv

ostrovní ulice čajovna
kdes mě pohladil po vlasech (!)
zastavila jsem se na chvíli
na tom rohu kde jsme kouřili
Tvůj tabák
plakala jsem
a všechno mi bylo fuk

a odtud jsme šli do milovanýho podniku V.
(jistě si nepamatuješ jeho jméno
ani ulici v němž se nachází
to jen já přesně vím
kdy máš narozeniny a svátek)

(fuj co to je za divnou holku
mastnou zpocenou rozcuchanou
?
jo aha to jsem já odrážející se ve skle
zasmála jsem se)

teď je mi líto pána co prodává plyšový chodící pavouky
mám chuť ho obejmout jak ho lituju
a pán nabarvenej na bílo za sochu
jehož kasička je zcela prázdná
a slepej pán s pejskem
nové číslo nový prossstor
ach

milý!
domluvila jsem nám ten společnej byt
přivážu si Tě tam řetězem
tentokrát budeš ty bezbrannej
ustříhám Ti křídla a budu Ti jima mávat před obličejem
škodolibě a vášnivě
budeš celej jenom můj

nikdy
bolíš mě
kurva