multitasking

Sedím na přednášce sociologie.
Na lavici mi leží otevřenej sešit, knížka, dojezenej jogurt,
pití. A hlavně počítač, otevřenej, na němž vyřizuju milion věcí.
Pět otevřenejch panelů a tři programy.

Už dlouho se mi děje, že se neumím soustředit na jedinou věc.

Je to k zbláznění.

I když cvičím, poslouchám při tom hudbu, stejně tak povětšinou,
když někam jdu... při jídle se milionkrát podívám na mobil a na mail,
a nejen při něm, ale vlastně pořád... v knihovnový práce si užívám kafe při půjčování,
pořád něco hledám, štrachám, vypisuju, přemýšlím...

Žijeme ve světě, kterej je přeplněnej vjemy.
Tím se trochu vymlouvam, že za svoje roztěkaný jednání nemůžu...
...ale můžu.

Chci zpomalit. Zaměřit se.

To je pro mě kontemplace.

Dělat jen jednu jedinou věc... jako by byla nejdůležitější na světě.
Myslím, že k tomu nás vybízí/vybízela i postní doba.
Ztišit se a připravit se na největší Veliko-noční svátky.