Vášeň

Velikonoce!!

Ale potřeba teď vypsat něco trochu jinýho.
Čerstvě smradlavý prsty... a špinavý nohy, protože stále chodím bosa.
Avril Lavigne - Under my skin
Přemýšlení o tom, jestli je vášeň k člověku hřích...
...tohle jsem taky já...
a čistý vědění, že Bůh mě miluje, i teď, i takovou, takovou
a že ať se stane cokoliv, nikdy nepřestane...-

16.02, za oknem klid, slunce a les. Otevřít šuplík, sepnout si unavený vlasy, sednout si na parapet, opřít se o polštář, zapálit touhu.
Líbal jsi mě na čelo... nebo na ústa?
Přivírat oči nad tou krásou a být v oparu těch dvou slov, který vevnitř pořád křičím.
Nikdo to neví. Ani roztomilá malá nevinná ptačí budka na dřevěném stojanu.
Dotknout se ústy, zavřít oči, vdechnout.
Zadržet dech, cítit vevnitř... kéž by to trvalo věčnost... Vděčnost. Pomalu vydechnout.
Prodýchat celý ten sedmiminutový akt.
Nechat přicházet... a zase odcházet.
Vnímání těla, jak proniká...
Matně zahlédnout v odrazu otevřeného okna svůj obličej.
Vědět o tom, že jsem nešťastná a zvrácená a chuť zvracet a nic nejíst.
Dým, stoupající tiše k nebi.
Milování.
Už zbývá jenom kousek.
Došla ke konci. Dělám to už dlouho. Zadusit touhu. Popel a na vteřinu ucítit kadidlo...
Vyskočit oknem na balkon a plivnout divoce na zahradu. Viděna sousedkou s hadicí v ruce.
Zděšení ze sebe.
Trapka. (...)
Hodit bílý váleček do vajglovýho pole. Mezi svejma.
Přemýšlení... nebo je začít sbírat do prázdné lahve od švestkového vína?
Zatočit se do sebe a nebýt chvíli ničeho schopná.
Cítit všude kouř.
Touhu.
Žena.

Poslední měsíc dětství... snad omlouvá hlouposti.
Zvuk kytary v hlavě.

Strašně Tě miluju.