- Menza (denně výběr z 6 jídel), jejíž součástí je salátový bar, smoothie bar, pasta bar, čínské bistro a kavárna (a dělají tam i teplé večeře!)
- Obří, několikapatrová, členitá knihovna, otevřená nonstop, kde najdete kromě knih neskutečné množství „zašíváren“ – třeba studijní pokojíčky, připomínající vlaková kupé, místa se sedacími vaky a křesílky, kde nejednou někdo spí, skupinové studovny – takové zatočené uzavřené gaučíky, kavárna atd.
- Obchod s papírenskými potřebami
- Venkovní hospůdka, kde stojí pivo 2 eura, a která láká nápisem: „Nemůžeš najít řešení? – Pivo je řešení.“
- Opravna kol
- Tisk a copy centrum
Pořád se cítím tak nějak jako Alenka v říši divů, která se ocitla v americkém filmu. V prostorných chodbách školy visí plakáty různých spolků, které tu žijí daleko více než u nás. Často někdo na chodbě něco prodává – třeba wafle či palačinky, které pak všude voní, gramofonové desky, knihy, nebo potraviny. Postřehla jsem, že studenti zůstávají ve škole, i když zrovna nemají výuku. Sedávají před budovou, když je hezky, nebo na dvorcích, nebo i vevnitř. Univerzita je centrem vzdělanosti a setkávání – a neomezuje se to jen na vedené přednášky. Nezřídkakdy se pořádají různé kurzy, semináře nebo přednášky nad rámec výuky, pro veřejnost.
Typická kostnická studentka vypadá takhle: má na sobě 7/8
kalhoty (jiné tu nosí málokdo – jsem zvědavá, s jakou prodlevou tento
trend dorazí k nám), jede na kole a svou kabelku má v košíčku, na
nohou konversky. A ještě k té kabelce – ta je průsvitná a velká, taková
s černými okraji. Taky taková zdejší speciálnost.
Tak ještě tedy nevypadám. Ale musím přiznat, že i tak se
cítím už docela jako místní studentka. Hrozně rychle jsem se tady zabydlela.
Znám se, tedy – zamilovávám se do měst celkem snadno. Ale stejně. Někdy si
říkám, jestli tady náhodou nechci zůstat.
0 komentářů:
Okomentovat