Všeho je moc.
Jen kňučení.
Nakládám toho na sebe, že neunesu.
Škola? Čajovna? Spolčo, nácviky, kytara, nábožko...
(...)

1 komentářů:

Peťulína řekl(a)...

Ahoj Péťo,
držím palce, aby nedošlo k sesypání ;o)
Já už od včerejška dělám, že nevím, kolik toho mám. Včera doma, dneska doma. Včera s chipsama a muzikálem, dneska s kafem,muzikálem, menší prací a kompletací biologie. Už zase stoupám! ;o))
Mně zbývají necelé dva školní týdny na to, abych dopsala test z celý bioly, dva zeměpisy,celej dějepis, tři dějiny umění,fyziku!!!, matiku!!!!, chemii!!!...ale to si nestěžuju, páč jsem si to vymyslela já, že pojedu pryč ...:-D
Ale už jen 14 dní a letíme!!!
Drž se. Posílám sluníčko a nevím, proč mi v hlavě zní pořád dokola:

Do čtverce patia stín padá mezi slova,
mlčíme ty i já, pak promluvíme znova,
život je prožitý a v rohu mlčí běsi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.
... Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
zraněný pária a pýcha baronesy,
mluvíme ty i já, a nerozumíme si.
Dva u jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě písně, lhané v mollu - dvě lodi mezi krami,
a slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tím více jsme tu sami, čím déle jsme tu spolu,
ta da da ...
Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.
Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.
Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami,
ta da da ...

Okomentovat

 
TOPlist