Jako vždycky. Neučím se. Starám se místo toho o zvířátka. Jsou úžasný a potřebují mě.
Mlátím do kytary. Bolí mě břicho, toulám se internetem a sním.
- "Co děláš?"
- "Miluju..."
Nemůžu dělat o nic moc víc než psát a modlit se.
Napsáno v pravém poledni, na cestu na oběd s maminkou...-
A taky to asi není moc veselý. Ani já ne. Ach jo.
*Tak to už ale fakt přeháníš, panická hrůza.
Jsi zdrojem prvního vzrušení
jsi důvod proč bych čekala roky
jsi rozdmýchaná frustrace
jsi svědkem proměny v ženu
jsi omamná vůně těla
jsi modlitba
jsi přijetí
jsi roztok mých slz
jsi svíravej pocit v krku
jsi brnění konečků prstů při usínání
jsi sen
jsi šťavnatý jablko
jsi strach při psaní*
jsi denní zápisek
jsi dlouhej pohled do očí
jsi vášnivej úder do kytary
jsi cigaretovej kouř
jsi zběsilej zvuk motoru
jsi hebkost při dotyku
jsi na mém parapetu
jsi radost v radosti
jsi právě pravé poledne
jsi sluneční svit mezi stromy
jsi strom
jsi sváteční vlajka na trolejbusu
jsi touha dát se jsi ochromení
jsi bosý krok do trávy
jsi citalec
jsi energický plavecký tempo
jsi hluboký ponoření
jsi bolest z končení
jsi Dar
jsi (jen mý) jemný tajemství
jsi cizí
krásný
muž
jsi
buď
prosím
vyčítám
(j) si
O mně
- Townnen
- Jsou tu vnitřní obsahy. Bez cenzury. Prostě jen tak. Upřímně často balancuju na hranici mezi houževnatým psaním dál a smazání tohohle všeho. Protože jdu možná příliš daleko... Vítej. Pokoj Tobě.
Šuplíčky
- Finsko 2014 (19)
- Finsko 2015 (4)
- Konstanz 2016 (6)
- Milý deníčku... (169)
- Myš Lenka (39)
- Odpadkový koš (42)
- Rádobyslohy (12)
- Ve verších (51)
- Věčně vděčná Ó (19)
Archiv
-
►
2019
(2)
- ► července 2019 (2)
-
►
2018
(3)
- ► června 2018 (1)
- ► května 2018 (1)
- ► dubna 2018 (1)
-
►
2016
(12)
- ► prosince 2016 (1)
- ► června 2016 (2)
- ► dubna 2016 (5)
- ► března 2016 (2)
- ► února 2016 (2)
-
►
2015
(19)
- ► srpna 2015 (1)
- ► července 2015 (3)
- ► června 2015 (2)
- ► května 2015 (2)
- ► dubna 2015 (3)
- ► března 2015 (4)
- ► února 2015 (2)
- ► ledna 2015 (2)
-
►
2014
(52)
- ► listopadu 2014 (1)
- ► října 2014 (3)
- ► srpna 2014 (15)
- ► července 2014 (1)
- ► června 2014 (7)
- ► května 2014 (3)
- ► dubna 2014 (12)
- ► března 2014 (5)
- ► února 2014 (1)
- ► ledna 2014 (2)
-
►
2013
(11)
- ► července 2013 (1)
- ► června 2013 (1)
- ► května 2013 (1)
- ► dubna 2013 (2)
- ► března 2013 (4)
- ► ledna 2013 (1)
-
►
2012
(23)
- ► prosince 2012 (2)
- ► listopadu 2012 (2)
- ► října 2012 (2)
- ► srpna 2012 (1)
- ► července 2012 (1)
- ► června 2012 (3)
- ► května 2012 (1)
- ► března 2012 (3)
- ► února 2012 (3)
- ► ledna 2012 (1)
-
▼
2011
(60)
- ► prosince 2011 (1)
- ► listopadu 2011 (2)
- ► října 2011 (2)
- ► srpna 2011 (3)
- ► července 2011 (5)
- ► června 2011 (3)
- ► dubna 2011 (9)
- ► března 2011 (12)
- ► února 2011 (6)
- ► ledna 2011 (8)
-
►
2010
(57)
- ► prosince 2010 (6)
- ► listopadu 2010 (4)
- ► října 2010 (2)
- ► srpna 2010 (4)
- ► července 2010 (4)
- ► června 2010 (6)
- ► května 2010 (7)
- ► dubna 2010 (7)
- ► března 2010 (8)
- ► února 2010 (3)
- ► ledna 2010 (2)
-
►
2009
(40)
- ► prosince 2009 (6)
- ► listopadu 2009 (12)
- ► října 2009 (22)
Odkazy
Pravidelní čtenáři
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Petra Klára Týnovská, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.
?php>
1 komentářů:
Hrabě Václav (*13.06.1940 - †05.03.1965)
Infekce (Blues pro bláznivou holku)
Spadl jsem ze skály prorostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe
Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třináct reprodukcí od Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít
Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu Čvachtavý sníh Rackové Na 7. listopadu
bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
do které se opřel vítr
Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já
Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se Až pro tebe přijedou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla
Vím
že mě nemáš ráda
ale já tě mám
v krvi rozpuštěnou
a bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágry
tak starými
že je už vůbec nikdo nepamatuje
Okomentovat