Čaj ve velikým modrým hrníčku
vyroben ze dvou rozdílných sáčků
aby měl rozmanitější a lepší chuť
a vůni
Dva sáčky se proplétají vodou
jejich provázky se spolu mazlí
barva se vsákává do průsvitnosti vody
milují se
zatímco já čtu
Hraběte Topola
sebe z deníku
klepou se mi ruce
Ano činnost člověka uklidní
uklidila jsem skříň
provedla rozbor Oty Pavla
ale co teď
v neděli večer
když je všude tma
nejde mi se modlit
snad proto, že jsem po farním večeru
ztratila svůj desátkovej prstýnek
Ptala jsem se svého psa
co mám dělat
olízl mi nos
Ničeho nelituju
jsem šťastná
brečím
smutně
Lituju sebe
jsem nehodná a odporná
jsem ne(roz)hodná
přemáhám se k životu
hezká poezie....
OdpovědětVymazatjen ten poslední odstavec ironický je...
A když nevíš co dělat teď,
zkus si něco zahrát, třeba (http://www.youtube.com/watch?v=QTwk_R4spCs&feature=related) , hned
Když luna směje se
OdpovědětVymazatkdyž den už uplynul
když zpívám si tichou píseň rovnováhy
písničku pro tebe zpívám si jen
pro tebe
pro sebe
jsme jedna duše
i tak dvě těla
když se mi den směje do tváře
chybíš mi
nediv se
odešla jsem sama
náhražkou všechny džusy
mě tíseň tady dusí
odešel jsi
s tebou kofein
chápu tě dobře
vrátíme se
tobě veršuju
a tobě zpívám
ty chápeš
a oni nerozumí
a na číselníku z šedesátejch let
protože časoprostor není důležitej
vytáčím tvoje číslo
v bytě na malý straně
number one devadesát
protože teď se budu smát já... pro mě je noc dnem a den je nocí, kvůli tobě jsem vždycky bdělá ...
Peťulko, když dovolíš, dám si Tě do odkazů na blog :o)