Zdá se mi, že poslední dobou žiju v rovnováze se sebou a i se svým časem, dá se říct. Práce je vyrovnána s odpočinkem... smutky jsou vyrovnaný radostma (jo?).
...divím se, tak celkově, kolika věcem rozumím, takovým zvláštním způsobem...
...divím se sobě, jak občas reaguju na určité události...
...divím se světu, jak to všechno funguje...
...divím se té vzniklé harmonii a děkuju za ni, a za to všechno Jemu...
O prázdninách jsem už stihla podniknout několik krásných setkání se svými přátely, taky jsem se zúčastnila úžasnýho křesťanskýho tábora JUMPu, zažila naživo Mňágu a Žďorp... a včera, zrovna včera jsem zažila nádherně euforický den se Zuzkou. Zašly jsme si spolu do Dobré čajovny (která je opravdu nezpochybnitelně dobrá, vlastně nejlepší, v jaké jsem kdy byla), jen tak se spolu válely, odpočívaly a velmi krásně a radostně si povídaly.
Těším se, že/jestli budu mít ještě možnost prožít pár dalších letních zážitků, plnejch lásky a bytostný spokojenosti .
Teď mám brigádu. Od pondělí do pondělí. Pracuju v jedný firmě a uklízím tam kanceláře, záchody, jídelnu a chodby.
Pracovní doba je teda od šesti do dvou, takže odpoledne mám volná, akorát že většinou jsem tak vycuclá, že už nic moc nedělám.
Vlastně to není nic moc důležitýho nebo zvláštního, jen jsem měla chuť sem něco napsat, a nevěděla jsem přesně, co. Píšu tak zvláštně, moc na povrchu, o moc věcech najednou... snad je to tím, že jsem dneska těch osm hodin uklízela, a mám v hlavě ještě mokrej mop a štětku na záchod...
... snad, snad se časem budu schopná pustit do něčeho konkrétnějšího víc do hloubky.
No, to je jedno.
Přeju vám láskyplné léto!
Žádné komentáře:
Okomentovat