Loučení (40)

s bydlištěm je těžké.
Víc k tomu asi už nemusím dodávat, už tak tady to téma stěhování omílám kolem a kolem, a dělám trochu z komára velblouda.
To balení je docela stres.
Nejdivnější bylo asi "balit" zvířátka - křeček Kimi ještě nebyl tak hrozný, ale kočka Angie...
Má takovej smutnej výraz, jak leží zavřená ve své přepravce. Už nikdy si tu nezaskáče po kuchyňské lince, nepřiběhne k měřiči na topení, který pravidelně v deset večer udělá zvuk, podobný zamňouknutí. Je mi jí docela líto. Kočky jsou přece jenom vázány na místo.
Ale snad se jí tam bude líbit.
Mimochodem, kastraci zvládla docela v pohodě.
Teď budu asi nějakou tu chvilku bez internetu, než se u nás v lesích připojíme, takže se ozvu jedině ze školy... :))
Mějte se krásně.
A hezké jaro! (Ať už konečně přijde! =D)