Běhat v dešti

Když běžím pod širým kostnickým nebem
co mi síly stačí
chci sobě utéct
a v každém kroku
v každém nárazu paty o zem
v každém nádechu a výdechu
něco

vášeň
úzkost
touha
chvění

A začne strašně prudce pršet
směju se a brečím
hrozně nahlas
vevnitř

Slaný pot na obličeji
se mísí s průzračnou vodou

Moknu
před tváří Všemocného

rýpu se ve slovech
a v sobě
ráda

Jsem nucená psát
bakalářku
a pak o sobě hezký věci
a tvářit se hezky na komisi
pozítří

milý A.
je mi líto protože
znám jak to bolí
je mi líto že
nemohu pro Tebe udělat víc než
křížek na čelo
+